N_SMK Sociologie marketingové komunikace

Vysoká škola finanční a správní
zima 2019
Rozsah
2/1/0. 12 hodin KS/semestr. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. Giuseppe Maiello, Ph.D. (cvičící)
doc. Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D.
Sekce managementu a marketingu (FES, KEM) – Katedra ekonomie a managementu (FES, KEM) – Katedry – Vysoká škola finanční a správní
Kontaktní osoba: Lenka Pokorná
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
N_SMK/cMPH: každé sudé úterý 10:30–11:14 S33, každé sudé úterý 11:15–12:00 S33, kromě Út 29. 10. ; a Po 11. 11. 12:15–13:45 S26, O. Roubal
N_SMK/pMPH: Út 8:45–9:29 S33, Út 9:30–10:15 S33, kromě Út 29. 10., kromě Út 5. 11. ; a Po 11. 11. 8:45–10:15 S26, 10:30–12:00 S26, O. Roubal
N_SMK/vMPH: Pá 11. 10. 14:00–15:30 S23, 15:45–17:15 S23, Pá 22. 11. 17:30–19:00 S33, 19:15–20:45 S33, Pá 13. 12. 14:00–15:30 S24, 15:45–17:15 S24, G. Maiello
Předpoklady
Tento předmět nemá žádné předpoklady.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Po absolvování kurzu by si měl student osvojit si úlohu marketingové komunikace jako intervenčního faktoru v rozhodovacím procesu a spotřebním chování lidí. Měl by umět definovat sociálních souvislostí a dopadů prostředků marketingové komunikace na společnost, její sociální strukturu, na hlavní sociální skupiny a jednání lidí. Bude znát empirické možnosti zkoumání vedlejších sociálních efektů marketingové komunikace, konkrétně dopady MK v oblasti životních hodnot a životních stereotypů a vliv marketingové komunikace na hodnotovou orientaci. Získá znalosti o spotřebním chování domácností v souvislosti se sociální diferenciací společnosti. Na základě získaných znalostí by student měl být schopen definovat přímé a nepřímé (nezamýšlenými) důsledky a sociální externality (vnitřní, vnější) marketingové komunikace, včetně tzv. antireklamy a kritiky MK. Součástí výuky tohoto předmětu je účast na empirickém zkoumání
Výstupy z učení
Základní teoretické znalosti, orientace v problémech a souvislostech sledovaných témat. Současně i praktické schopnosti a dovednosti aplikací získaných znalostí v reálném prostředí profesních činností. Výstupem učení je podpora a rozvoj profilu vzdělaného praktika.
Osnova
  • 1. Role a význam marketingové komunikace v pozdně moderní společnosti - marketingová komunikace jako intervenční faktor ekonomického, kulturního, sociálního a psychologického rozměru lidské existence. 2. Vztah sociologie a marketingové komunikace – synergické efekty propojení akademické sociologie a marketingové praxe - vztahy, vazby, souvislosti. 3. Sociologie marketingové komunikace – vymezení a předmět poznání. Alfa a Beta dimenze sociologie marketingové komunikace jako různé polohy vztahu sociologie a marketingové komunikace. 4. Inovace a trendy v oblasti spotřebního chování, interdisciplinární přístup v porozumění a pochopení spotřebního chování. 5. Osobnost spotřebitele, vědomé a nevědomé procesy, priming a framing efekt, nové poznatky o vlivech prostředí na rozhodovací procesy spotřebitelů, trendy v marketingovém výzkumu. 6. Účinky reklamy a skeptický spotřebitel - výzkumy k účinkům reklamy, typy recipientů a nové formáty reklamy (celebrity, humor a erotika v reklamě). 7. Spotřeba a kultura. Spotřební kultura – ideologická, perfekcionistická, liberální a alternativní kritika spotřební kultury. 8. Ambivalence spotřební kultury – proměny životní situace spotřebitelů, společenské podmínky, proměny životního stylu a krize identity. 9. Blahobyt, individualizace a konzumní hédonismus – efekty marketingové komunikace v oblasti životního stylu, motivací, hodnot, aspirací, cílů. 10. Marketingová komunikace, konzumentství, štěstí a spokojenost –? „Joyless economy“ a Easterlinův paradox. Pasti lidského štěstí - problém klesající mezní užitečnosti, hédonistické adaptace, sociální komparace a odloženého užitku. 11. Problém volby a rozhodovací procesy spotřebitelů – proč méně může být více? Rostoucí nabídka zboží a služeb – benefit nebo prokletí? Nové výzvy obchodním strategiím a komunikačním kampaním produktů. 12. Formy hédonismus – konzumní a kreativní hédonismus v teorii a empirii. Kreativní hédonismus a návrat k epikurejství v podmínkách konzumní společnosti. Kult okamžiku a kult odložené radosti. Hledání životních přístupů k intenzifikaci životních radostí, štěstí a spokojenosti.
Literatura
    povinná literatura
  • ROUBAL, O. Sociology of a Branding – "Just Do It" in the "No Limits" world. Communication Today, 2017, Vol. 8, No. 1, p. 40-52. ISSN 1338-130X
  • Roubal, Ondřej, Zich, František. Marketingová sociologie. Marketingové komunikace a moderní společnost. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. 2015, 121 s. Edice Eupress. ISBN 978-80-7408-102-6
  • Roubal, Ondřej. Sociologie a pozdně moderní společnost. Praha: Vysoká škola finanční a správní. Edice EUPRESS, 2014, 56 s. ISBN 978-80-7408-087-6
  • ZAHRÁDKA, P. (ed.). Spotřební kultura: Historie, teorie a výzkum. Praha: Academia, 2014. ISBN 978-80-244-2858-1
  • ROUBAL, Ondřej. Maximizers and Satisficers In Consumer Culture Changes. Communication Today, FMK UCM Trnava: Fakulta masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metóda, 2018, roč. 9, č. 2, s. 38-54. ISSN 1338-130X.
  • GRAVES, P. Consumer.ology. The True about Consumers and Psychology of Shopping. UK: Nicholas Brealey, 2013. ISBN 978-1-85788-576-7.
    doporučená literatura
  • ROUBAL, Ondřej. JANUS' FACE OF CONSUMER CULTURE. European Journal of Science and Theology, Iasi (Romania): Technical University of Iasi, 2017, roč. 13, č. 6, s. 219-229. ISSN 1841-0464.
  • BAUMAN, Z.: Umění života. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1869-4
  • SOPER, K.: Beyond Consumerism: The Critique of Consumption, Democracy, and the Politics of Prosperity. In. ZAHRÁDKA, P., SEDLÁKOVÁ, R. (eds.) New Perspective on Consumer Culture and Research. Newcastle upon Tyne: Cambridge Scholar Publishing, 2012, s. 18
  • STILLERMAN, J.: The Sociology of Consumption. A Global Approach. Cambridge: Polity Press, 2015. ISBN 978-07-456-6127-8
  • Roubal, Ondřej. Policy of life chances and policy of life styles under the conditions of consumer culture. European Journal of Science and Theology, 2015, Vol. 11, No. 6, p. 15-25. ISSN 1841-0464
  • ROUBAL, Ondřej. Maximalisté vs. uspokojovači aneb proč méně může být více. Marketing & Komunikace, Praha: Česká marketingová společnost, 2019, XXVIV, č. 1, s. 12-13. ISSN 1211-5622.
  • LIPOVETSKY, G.: Hypermoderní doba. Od požitku k úzkosti. Praha: Prostor, 2013. ISBN 978-80-7260-283-4
  • SASSATELLI, R.: Sociologie spotřeby: jednání, distinkce a identita. In ZAHRÁDKA, P. (ed.): Spotřební kultura: Historie, teorie a výzkum. Praha: Academia, 2014, p. 87-114. ISBN 978-80-244-2858-1
  • Roubal, Ondřej. Sociologie a marketingová komunikace – partneři nebo soupeři? In: Pavlů, D. (ed.) Marketingová komunikace a společnost. Sborník z mezinárodní vědecké konference v Praze (16.5-17.5 2013). Praha: Vysoká škola finanční a správní. Edice EUPRE
  • LURY, C.: Consumer Culture. Cambridge: Polity Press, 2011. ISBN 978-0-7456-4330-4
Výukové metody
Přednášky, zpracování seminární práce na zadané téma a účast na empirickém šetření - provedení výzkumných rozhovorů.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen zápočtem a zkouškou. a)zápočet - povinností je zpracovat seminární práci na téma, které odráží tematickou strukturu problémů, diskutovaných v průběhu zimního semestru. Seminární práce musí splňovat formální kritéria kladená na typ kvalifikačních prací, s důrazem na práci s odbornými zdroji, jejich citováním a odkazováním (pokud to forma jejího zpracování umožňuje). Seminární práce může být formou eseje, rešerše, komparativní studie nebo zprávou vlastní empirické práce. Seminární práce je v rozsahu 5-10 normostran. V průběhu semestru je povinností studentů prezentovat v rozsahu 20 minut záměr, cíle a hlavní strukturu seminární práce. b) Zkouška - test 20 uzavřených otázek ( 1 správná odpověď je 1 bod). Minimum k úspěšnému zvládnutí zkoušky je 14 bodů.
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je zařazen také v obdobích léto 2010, léto 2011, léto 2012, léto 2013, léto 2014, léto 2015, léto 2016, zima 2016, zima 2017, zima 2018, zima 2020, zima 2021, zima 2022, zima 2023, zima 2024.